Co předcházelo cestě na Nový Zéland
O tom, že existuje země Nový Zéland jsem se poprvé dozvěděl z velké mapy světa, kterou jsem dostal jako prcek a pak ho začal poznával z dokumentů, které běžely v televizi. Byla to nějaká náhoda? Proč se mi můj prst, kterým jsem „cestoval“ po světě zastavoval nejčastěji na tomto místě?
Až jsem trochu vyrostl, dělal na brigádě a potkal jsem kamaráda, který už na Zélandu byl. V tu chvíli, když mi o jeho cestě začal vyprávět jsem tušil, že už to náhoda není a já to tam jednou pojedu prozkoumat! Byl to Ševis, tehdejší náčelník lanové dráhy Ski areálu Kopřivná. Dlouhé letní dny nahazování horských kol na lanovku a stavění trailů daly zabrat, ale já se vždycky těšil na nějakou jeho další storku a začal jsem si tak vytvářet představy, jaké to tam asi je. Nejen, že jsem se dozvěděl o zážitcích, jak to tam vypadá, jak se tam žije… ale hlavně jsem zjistil, jak se tam já můžu dostat, cestovat a pracovat.
Od té doby, kdy jsem se vlastně rozhodl, že na NZ pojedu ať se děje cokoli, uplynulo pěkných pár let. Čekala mě maturita, práce v Anglii, práce v ČR. Když se ohlédnu zpětně, ze všeho nejcennější byly zkušenosti ze zahraničí. Například to, když ve 20 letech si musíte jít založit bankovní účet, anglicky moc neumíte a není nikdo, kdo vám s tím pomůže. Nebo třeba taky to, když vás 3. den zavřou na 12 hodin do vazby na samotku v Liverpoolu. :D. Tímto díky Tomášovi a Lukášovi, že jste mě vzali s sebou! Bez těchto zkušeností bych dnes nestál tak pevně na svých nohou.
Po návratu z Anglie jsem si našel práci v Česku, abych získal praxi ve svém oboru geodet-zeměměřič. Pracoval jsem v Brně a převážnou část jsem trávil zaměřováním na dálnicích. Vydržel jsem to 4 měsíce a za tuto zkušenost jsem taky moc rád, jelikož jsem zjistil, že to není můj šálek kávy a tímto směrem dál nepůjdu.
V tu chvíli to byl Nový Zéland, nebo pokračování ve studiu. Jelikož byl Srpen a termín žádostí o W&H víza daleko, rozhodl jsem se za podpory svojí mamky a nalezení vhodné školy v pokračování ve studiu. Po 3 skvělých letech v Olomouci si odnáším titul a cítím, že dobrodružství neodvratně klepe na dveře. Ze studia si neodnáším jenom znalosti a dovednosti, ale taky skvělou parťačku – již bývalou přítelkyni Niki, se kterou Zéland plánujeme společně. Opět byl ale Srpen a moc jsme toho po studiu na účtě neměli. Společně jsme se tedy rozhodli, že budeme půl roku vydělávat. Odjeli jsme do Holandska a šetřili co to šlo s vidinou jednodušších začátků.
O tom, co všechno je potřeba udělat pro získání víz si můžete přečíst třeba tady. V Březnu 2019 jsme tedy byli připravení a odhodlaní to tam co nejrychleji naklikat a ono to vyšlo! Víza byly pryč během 20 minut a jak jsme se později dozvěděli, měli jsme štěstí, že jsme víza získali oba.
Potom to bylo už vše jasné. Vydržet ještě pár měsíců v práci, užít si léto v Česku, koupit letenky a show může začít!
24. září 2019 odlétáme z Vídně směr Thajsko.
